Na celém světě zemře každoročně 1 250 000 lidí při dopravních nehodách, dalších až 50 000 000 je zraněno. S dopravní nehodovostí se pojí též enormní celospolečenské ztráty, které v jednotlivých zemích mohou dosáhnout 3 až 5 procent hrubého domácího produktu.
Každá třetí oběť přijde o život následkem nepřiměřené rychlosti jízdy, v rozvojových státech je to až polovina.
Ostatně není divu. Na celém světě mají řidiči problém s dodržováním zákonem nastavených rychlostních limitů:
- na dálnicích překračuje maximálně povolenou rychlost 10 až 50 procent řidičů
- na běžných silnicích 10 až 60 procent
- při jízdě v obci je to 30 až 60 procent
Proto Organizace spojených národů zasvětila letošní – v pořadí již čtvrtý - Celosvětový týden bezpečnosti silničního provozu boji proti nepřiměřené rychlosti.
Základní fakta o vlivu rychlosti na riziko vzniku smrtelné dopravní nehody
- 5 % snížení průměrné rychlosti sníží výskyt smrtelných nehod o 30 %
- Zvýšení průměrné rychlosti jízdy o 1 procento s sebou nese riziko vzniku nehody s lehkým zraněním o 2 procenta, s těžkým zraněním o 3 procenta a s usmrcením o 4 procenta
- Při jízdě v obci vzrůstá při překročení maximálně povoleného rychlostního limitu o pouhý 1 km/hod riziko vzniku nehody s lehkým zraněním o 4 procenta, s těžkým zraněním o 6,1 procenta a s usmrcením o 8,2 procenta
- Většina chodců a cyklistů přežije, pokud budou sraženi automobilem jedoucím maximálně 30 km/hod
- Naopak většina z nich zahyne, pojede-li vozidlo v okamžiku střetu rychlostí 50 km/hod
Jak snížit počet nehod, jejichž příčinou je nepřiměřená rychlost? Organizace spojených národů doporučuje zaměřit se na následující oblasti
- Stavba či úprava silnic zahrnující prvky ke zklidnění dopravy
- Nastavení rychlostních limitů v závislosti na funkci silnice
- Vymáhání dodržování rychlostních limitů
- Bezpečnostní systémy moderních vozidel
- Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na nebezpečnou rychlost
Stavba či úprava silnic zahrnující prvky ke zklidnění dopravy
Kruhové objezdy, příčné prahy, zvukové pásy či šikany ke zpomalení projíždějících vozidel. To je jen stručný výčet možných opatření, jež napomáhají zklidnit dopravu a udržovat rychlost vozidel v bezpečných mezích. Znovu je třeba připomenout, že v místech, kde se po pozemní komunikaci pohybují společně s motorovými vozidly chodci a cyklisté, by neměla povolená rychlost jízdy překročit 30 km/hod. Chodec sražený automobilem jedoucím maximálně třicetikilometrovou rychlostí utrpí fatální zranění v maximálně desetině případů. Střet v rychlosti 50km/hod bude pro něho smrtelný již ve více než 80 procentech případů, při rychlostech nad 60 km/hod již prakticky nemá šanci přežít.
Nastavení rychlostních limitů v závislosti na funkci silnice
Lidé jsou tvorové chybující. O tom není pochyb. V silničním provozu však více než kdekoliv jinde platí, že následky jediného pochybení mohou být nedozírné. Celý dopravní systém by proto měl být nastaven tak, aby žádná chyba nebyla trestána vážným či dokonce smrtelným zraněním.
Jedním z významných opatření je nastavení odpovídajících limitů maximálně povolené rychlosti jízdy. Správci pozemních komunikací by proto měli dbát následujících doporučení vydaných Světovou zdravotnickou organizací:
- V místech, kde hrozí riziko srážky mezi automobily a chodci, cyklisty či motocyklisty, by neměla být povolena rychlost jízdy vyšší než 30 km/hod
- Na křižovatkách, kde při kolizích mezi automobily hrozí náraz do boku některého z nich, by povolená rychlost jízdy neměla být vyšší než 50 km/hod
- Na silnicích, kde hrozí čelní střety automobilů, by povolená rychlost jízdy měla být do 70 km/hod
- Na ostatních silnicích pak může být povolena rychlost jízdy 100 i více km/hod
Nastavení výše uvedených limitů má skutečně smysl. Nevěříte? Tak tedy vězte, že automobil jedoucí v obci v zóně s maximálně povolenou rychlostí 30 km/hod bude schopen zastavit těsně před dítětem, které před něho vběhne ve vzdálenosti 13 metrů. Pokud by však jeho řidič jel po komunikaci, kde je povolena rychlost jízdy až 50 km/hod, ve stejné situaci by střetu zabránit nestačil. Při reakční době řidiče o délce 1 sekundy by do dítěte narazil bez sebemenšího zpomalení, tedy plnou rychlostí. Šance malého chodce tento střet přežít by byly minimální…
Dodržovat rychlostní limity a jezdit rychlostí, která je přiměřená stavu pozemní komunikace a situaci v silničním provozu, se vyplatí i cestujícím v automobilech. Moderní automobily jsou bezpečné. Při kolizi s pevnou překážkou v rychlosti 64 km/hod je pravděpodobnost usmrcení některého z cestujících téměř nulová. Náraz v rychlosti 100 km/hod ovšem nepřežije nikdo. Rychlost jízdy je vyšší o polovinu, kinetická energie vozidla je však téměř 2,5násobná
Vymáhání dodržování rychlostních limitů
Je řada států, které mají kvalitně nastaveny maximální rychlostní limity na silnicích. Bohužel však v nich nejednou vázna vymáhání jejich dodržování. V důsledku toho pak mívají vysoký podíl obětí dopravních nehod, jejichž příčinou je rychlost jízdy. Opakem jsou země, kde mají vypracovaný systém pravidelného monitorování, zda řidiči zákonem nastavené maximální rychlostní limity dodržují.
Ke sledování dodržování rychlostních limitů jsou používány manuální a automatické systémy. Manuální bývá zpravidla prováděno s využitím policejních vozidel, a to označených či bez označení. Automatický monitoring je prováděn za pomoci stacionárních kamer či kamer umístěných v policejních vozidlech.
Automatické sledování dodržování maximálně povolené rychlosti je nejefektivnější. To ale za předpokladu, že je správně nastaven systém příslušných sankcí a ty jsou pak efektivně vymoženy. Některé státy jsou v tomto směru důsledné. Měří kdykoliv a kdekoliv. Překračování rychlostních limitů je protizákonné a nebezpečné jednání, ohrožuje zájmy celé společnosti. Přečtěte si článek jak systémový přístup zafungoval ve Francii.
Bezpečnostní systémy moderních vozidel
Intenzita silniční dopravy se globálně zvyšuje. Roste i počet dopravních nehod. Jejich zavinění jde z 95 procent na vrub tzv. lidského činitele. Významným opatřením, jak snížit počet dopravních nehod a jak snížit jejich závažnost, je činit vozidla bezpečnějšími. Podpora plošného zavádění moderních prvků aktivní a pasivní bezpečnosti vozidel s sebou nese potenciál snížit počty usmrcených i těžce zraněných o desítky procent. Ostatně i ve strategickém materiálu Evropské komise, ve kterém je deklarován cíl snížit během této dekády počet usmrcených při nehodách o celou polovinu, jsou dvě klíčové oblasti ze sedmi zaměřeny na podporu používání bezpečných vozidel.
Pod pojmem aktivní bezpečnost si můžeme představit opatření snižující riziko vzniku nehod, naopak prvky pasivní bezpečnosti slouží ke zmírnění jejich následků. Potenciál jednotlivých systémů aktivní a pasivní bezpečnosti snížit počty usmrcených je enormní. Například pokud by byla všechna vozidla vybavena elektronickým stabilizačním systémem, mohlo by dojít ke snížení výskytu fatálních nehod až o jednu třetinu. Plošné zavedení systému sledování jízdního pruhu by mohl každoročně zachránit až 5 000 lidských životů, systém multikolizní brzdy má potenciál snížit počet fatálních nehod až o 8 procent…
Přehled nejdůležitějších asistenčních systémů včetně popisu jejich činnosti a potenciálu ochránit lidské životy a zdraví najdete na speciálních webových stránkách Asistenční systémy vytvořených Týmem silniční bezpečnosti.
Možná ještě jedna poznámka na závěr. V první polovině sedmdesátých let se v západní Evropě objevila omezení maximální povolené rychlosti jízdy i při jízdě po dálnicích. Dnes činí dálniční rychlostní limit v Evropské unii zpravidla 130 km/hod. Přitom v roce 1972, kdy nebyla rychlost omezena, se mohlo pohybovat po autostrádách cestovní rychlostí 150 km/hod jen zhruba 20 procent automobilů. V roce 2006 to bylo již 100 procent. Otázkou tak je, nakolik je dnes rozumné zvyšovat maximální rychlost automobilů do nepoužitelných výšin
Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na nebezpečnou rychlost
Příslušné komunikační aktivity tradičně na informování široké veřejnosti o tom, jaká nebezpečí přináší nepřiměřená rychlost jízdy. Preventivní kampaně by však měly také usilovat o získání podpory veřejnosti pro provádění častějších kontrol dodržování rychlostních limitů v nebezpečných místech a rovněž tak pro důslednější a přísnější postihy těch, kdo svým nezodpovědným jednáním ohrožují ostatní.
Zapojit lze širokou veřejnost. Občané měst a obcí by měli mít možnost poukázat na místa, kde nepřiměřená rychlost může zabíjet, a navrhovat provedení vhodných opatření. Zapojit lze i školní mládež. Děti si cestou do školy rády všímají míst, kde se necítí moc bezpečně. Jejich zapojení do určení těchto lokalit a navrhování vhodných úprav a opatření může významně přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích. Navíc se jedná o vhodnou formu provádění dopravní výchovy dětí na školách.
Tradičně mívají problémy s nepřiměřenou rychlostí jízdy mladí lidé. Pomocí vhodných preventivních programů je lze přístupnou a přitom účinnou formou informovat o všech nebezpečích spojených s vysokou rychlostí jízdy.